V civilním řízení platí jednoduché pravidlo – žalobce podá žalobu, zaplatí soudní poplatek a musí unést důkazní břemeno. Žalovaný má ale k dispozici silný nástroj: námitku započtení. Pokud je úspěšná, může výrazně snížit úspěch žalobce, a to bez nutnosti podávat vlastní žalobu. Tento institut má zásadní dopady na rovnost stran v řízení.

Co je námitka započtení

Námitka započtení (též kompenzační námitka) nastává, když žalovaný tvrdí, že má proti žalobci vlastní pohledávku, a žádá, aby se jeho dluh snížil právě o tuto částku.

  • Pokud jde jen o obranu do výše žalované částky, mluvíme o námitce započtení.
  • Pokud by žalovaný chtěl „přesahující část" přiznat i jemu, jde už o vzájemnou žalobu.

Výhoda pro žalovaného je zjevná: nemusí platit soudní poplatek, vypracovávat žalobu ani posílat předžalobní výzvu. Započtení stačí vznést v průběhu řízení a doložit důkazy.

Koncentrace řízení a započtení

Žalobce je omezen tzv. koncentrací řízení (§ 118b o. s. ř.), tedy musí uvést všechna tvrzení a důkazy včas. U námitky započtení to ale neplatí.

Nejvyšší soud v rozsudku 32 Cdo 4182/2016 (28. 8. 2018) konstatoval, že i když žalovaný vznesl započtení po koncentraci, soud k němu může přihlédnout. A to nejen k tvrzením o samotném zániku pohledávky, ale i k existenci započítávané pohledávky – i kdyby vznikla dříve.

To staví žalovaného do výrazně výhodnější procesní pozice.

Promlčení a započtení

Specifická otázka nastává u promlčených pohledávek. Obecně platí, že žalobce se promlčení musí vyvarovat – jinak riskuje neúspěch.

U žalovaného je situace jiná. Podle § 617 odst. 2 občanského zákoníku může žalovaný započíst i promlčenou pohledávku, pokud k započtení mohlo dojít před uplynutím promlčecí lhůty.

To znamená:

  • žalovaný může použít i promlčený nárok jako obranu,
  • žalobce ale se svou promlčenou pohledávkou „na započtení" proti započtení žalovaného neuspěje.

Výsledkem je další nerovnost.

Judikatura k nejasným pohledávkám

Rozsudek Městského soudu v Praze 20 Co 326/2018-70 (6. 12. 2018) zdůraznil, že započíst lze jen pohledávku určitou a nespornou. Účelová obrana prostřednictvím neurčitých nebo smyšlených pohledávek je vyloučena (§ 1987 odst. 2 o. z.).

Pokud žalovaný není schopen pohledávku jasně doložit, soud námitku započtení zamítne a odkáže jej, aby se domáhal svých práv samostatnou žalobou.

Praktické dopady

  • Žalovaný má výhodu – nemusí platit soudní poplatek ani podávat žalobu, přesto může výrazně ovlivnit výsledek.
  • Promlčená pohledávka může být započtena žalovaným, nikoliv žalobcem.
  • Námitka započtení není omezena koncentrací řízení – lze ji vznést i později.
  • Soudy ale vyžadují určitou a doloženou pohledávku – nejasná nebo účelová obrana neobstojí.

Shrnutí

Námitka započtení je silným obranným prostředkem žalovaného, který v mnoha ohledech narušuje rovnováhu stran. Žalobce nese náklady, musí jednat včas a precizně. Žalovaný oproti tomu může bez formálních břemen výsledně zpochybnit žalobní nárok – dokonce i prostřednictvím promlčené pohledávky.

Tento stav vyvolává pochybnosti o ústavní rovnosti účastníků řízení. Ačkoliv judikatura částečně moderuje zneužití (např. vyloučením nejasných pohledávek), nerovnováha přetrvává.

👉 V praxi proto žalobce musí počítat s tím, že i pečlivě připravená žaloba může být oslabena námitkou započtení, zatímco žalovaný získává velmi účinnou procesní zbraň.