Dědické řízení je často nejen právně složité, ale také emočně náročné. V praxi se setkáváme s řadou sporů mezi dědici – od určení, kdo je vůbec oprávněným dědicem, až po rozdělení majetku a dluhů zůstavitele. V tomto článku shrnujeme nejčastější problematické situace a vysvětlujeme, jak je řeší praxe.

Kdo je dědic a kdo není?

Prvním krokem v dědickém řízení je vymezení okruhu dědiců. Právě tato fáze bývá často nejsložitější.
V praxi se objevují případy, kdy:

  • do řízení „vstoupí" nová závěť,
  • o dědictví se přihlásí osoba žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti,
  • některý z dědiců namítá dědickou nezpůsobilost jiného.

Každý z dědiců má právo popřít dědické právo jiného – například zpochybnit platnost závěti.
V takové situaci vzniká spor o dědické právo. Notář jako soudní komisař pak uloží tomu, kdo má slabší dědický titul, aby se u soudu určovací žalobou domáhal potvrzení, že je dědicem.

Paradoxně někdy nejprve vznikne spor o to, kdo vůbec musí žalobu podat. V takovém případě rozhoduje o opravném prostředku krajský soud (v Praze Městský soud).

💡 Praktická rada: Pokud právě řešíte dědictví a nejste si jistí svými právy, zavolejte nám – poradíme vám, jak postupovat.

Rozdělení majetku a dluhů

Po určení okruhu dědiců se projednává samotná pozůstalost.

  1. Výhrada soupisu pozůstalosti – chrání dědice, aby za dluhy zůstavitele odpovídali jen do výše zděděného majetku.
  2. Soupis pozůstalosti – zahrnuje veškerý majetek i dluhy, dědicové se k němu vyjadřují a potvrzují jeho správnost.
  3. Rozdělení pozůstalosti – může proběhnout dohodou, nebo autoritativně rozhodnutím soudu/notáře. Dohoda je praktičtější, protože brání tomu, aby se jednotlivé věci dostaly do spoluvlastnictví více dědiců (např. auto, cenné papíry, bankovní účet).

Družstevní byt v dědictví

Specifickou otázkou je družstevní byt (správně členský podíl v bytovém družstvu).

  • Nejde o nemovitost, ale o nehmotnou movitou věc – podíl v družstvu spojený s právem nájmu.
  • Spoluvlastnictví podílu bývá stanovami družstva zakázáno.

Proto je ideální, aby se dědicové dohodli, že podíl připadne jednomu z nich, který ostatní vyplatí. Pokud nikdo nemá dostatek prostředků, lze se dohodnout na prodeji bytu a rozdělení výtěžku.

Pokud k dohodě nedojde, soud (resp. notář) potvrdí podíl všem dědicům společně. Nikdo z nich se pak nestane členem družstva a je nutné další řízení – tzv. sporné řízení o určení, kdo bude členem družstva a nájemcem bytu. V něm už se uplatní zásada procesního úspěchu – neúspěšný dědic hradí náklady úspěšnému.

Závěr a doporučení

Dědické řízení má svá formální pravidla i četné nástrahy. Spory o okruh dědiců, dluhy či družstevní byt mohou celý proces výrazně zkomplikovat.

Proto doporučujeme:

  • uplatnit výhradu soupisu pozůstalosti,
  • vždy se snažit o dohodu mezi dědici,
  • a v případě sporné situace využít služeb zkušeného advokáta.

Jen tak si dědic zajistí, že jeho práva budou v řízení skutečně chráněna.

Pro případ, že řešíte dědické řízení nebo máte dotazy k dědictví, je naše kancelář připravena vám pomoci.